Archiv 2019:

Zapsal jsem:

20.09.2019 Zpívaná.  Tentokráte se večírek konal v salónku u Kozlerů, což mělo tu velkou výhodu, že všechno bylo moc pěkně slyšet (salonek je prostě malý) a navíc bylo možné si objednat jídlo a pití ze sálu.

 

26.8.2019 Kolem Česka 6 - 4.den. Úkolem dne už bylo jen dostat se na hlavní nádraží v Ostravě, správně nasednout do vlaku a vrátit se ve zdraví domů. Pokud jde o mne, měl jsem to snazší - stačilo vystoupit na hlaváku a po vlastní ose dorazit domů.

 

Gotika jak vyšitá, společné foto, na Stodolní bylo příliš brzo a poslední pokyny manažera přesunu.

 

25.8.2019 Kolem Česka 6 - 3.den. Překonáním Beskyd jsme se opět dostali do oblastí mnohem snáze sjízdných a také plánovaná trasa už nežádala takové úsilí jako sobota. Čekal nás vlastně jediný větší výjezd přes městečko Nýdek se skokanskými můstky na polskou hranici a poté již pohodová houpačka po hranicích. Oběd v Českém Těšíně a závěrečný dojezd do Karviné, kde jsme si samozřejmě nenechali ujít fotbalový stadion, dílo to Kafrovi firmy. Večer se strhla nebývalá bouřka.

 

Následky karambolu, dřevěný kostel, stadion v Karviné a nevěsta, obhlížející nový grunt

 

24.8.2019 Kolem Česka 6 - 2.den. Sobota byla nahlášena jako "královská" etapa a tak jsme také hned začali stoupat do kopců - serpentýnou k hotelu Lanterna. Tady došlo k malému nedorozumění -  zvolání "Karle, to jsi se snad pos..." vylekalo pana Rodena, nicméně hned za hotelem se začalo opravdu šplhat po kozí stezce na rozhlednu Miloňová (846 m/nm). Následoval samozřejmě sjezd do údolí a zase nahoru - na rozhlednu Čarták (953 m/nm). Odtud už to bylo kousek na Bumbálku, následoval pěkný sjezd do údolí k vlekům na Bílé. Po obědě jsme přes Konečnou přejeli na Slovensko a následovalo několik stoupání na Hrčavu. Cílem bylo nejprve Trojmezí (čili Trojstyk) a posléze ještě nejvýchodnější místo republiky (Bukovec). Z neustále hrozící bouřky byl nakonec jen krátký déšť, do cíle jsme dojížděli sice později, ale za sucha. A čekalo nás opět dobré jídlo a ubytování v hotelu Bullawa v Jabloňově....

 

Ostrý start, rozhledna Miloňová, Bumbálka a "drobný" karambol ve sjezdu

 

23.8.2019 Kolem Česka 6 - 1.den. Čekal nás přesun vlakem do Vsetína a odtud už na kolech podle Bečvy po cyklostezce do Velkých Karlovic. Celkem as 37 km, profil byl příznivý a tempo dostatečně rychlé, takže jsme v Karlovicích ještě stihli kus produkce folkové skupiny před penzionem "Pod Pralesem", stejně jako ochutnat piva Diblík či Šibal.... Výprava letos na poslední chvíli přišla o "nováčka" Boba, takže se i nadále drží tradiční sedmičlenné sestavy.

 

Nádraží Vsetín, kustod a trasér výpravy, penzion Pod Pralesem a podium už bez kapelyt a obecenstva

18.5.2019 Jarní klasika. Poslední info : start 18.5.2019 Rokycany náměstí 10:00, trasa obsáhla tunely u Ejpovic, Čertův kámen, Kokotská studánka, Kokotské rybníky, sloj černého uhlí, single  trail  Újezd u Svatého Kříže, Tankovna Triana a její kuchyně. Celkem 50 km převýšení 700m. Navíc podpora Jany - zřízení podpůrného bodu na pozemku v Břasích. Podrobnosti doplním.....

 

Pozdrav ze startu, tunely, buňka v Břasích a závěrečná odměna.

 

 

30.3.2019 Žirafa 5kg. Po sérii výběrovek, časovek a podobných legrácek už většina ani nedoufala, že se nakonec někde sejdem, ale stalo se. V osm ráno (!) na odběrech u Polikliniky. A podle idicíí z výběrovek tak každý obržel nejen pití, jídlo a kápezetku ale i jízdenku na autobus. Čekala nás pěší trasa přes Dívčí Hrady a Prokopské údolí se zaměřením na filmové lokace a historii Řeporyj, vše do puntíku připravené a dokumentované. A jako bonus letenka do taverny v Davli. To byl bonbónek. Opět se blýsknul Pepa s dřevěným fotoaparátem, to prostě nemá konkurenci.

 

Začínáme stoupat na Dívčí Hrady, Any a její drink, Muž s koženou brašnou...a Pepův fotoaparát

 

14.2.2019 Soustředění PLSS (běh). V Josefově Dole a hlavně v Chatě u Potoka bylo nakonec dobře - i díky skvělé paní domácí a prostorným apartmánům.

 

Chalupa u Potoka a její vyzdobené loubí, momentka od přehrady a marianskohorské boudy

 

18.1.2019 Soustředění PLSS (sjezd). V rozšířené variantě (celkem dvě auta, osm účastníků). Ještě během týdne to vypadalo všelijak, sníh a vítr zavíral střediska v Rakousku, ale nakonec bylo počasí lyžování nakloněno, byť byl veliký mráz. Žádné ledové plotny a pomalejší sníh. Poměrně užší sjezdovky - snad jen pod osmisedačkou byla opravdu široká plocha na dlouhý oblouk.

 

Petrovo nové lyže, vyhlídka, Karel, Luba & Handy, dominantní skály nad ledovcem

 

5.1.2019 Zahájení sezony - kriterium prvního sněhu. V prosinci to bylo na nečisto, takže tentokráte se přihlásili úplně všichni. Ale jak to bývá, nakonec bylo všechno jinak. Nejprve se odhlásil Handy, potom se ukázalo, že Jana není úplně fit a ani pořadatel na tom není nejlépe. Nicméně vyhlásil téma - víno a jeho příběh a navíc - v pátek bylo naprosto dokonale, mínus tři, prašánek. Byl jsem naladěn na dobrou notu, zažehlil modrý vosk a těšil se na výlet. Jenomže, v Jáchymově, na místě srazu, ráno pršelo jak z konve a lépe nebylo ani na Božím Daru. U vodárny na nás zase vyběhla dvojice z baráku na křižovatce, naštěstí nás uklidnil zaměstnanec vodárny a naše těžce vykopané místo jsme si ponechali. Drželi jsme se tradiční cesty na Plešivec, kde byla slota už opravdu děsná, lanovka jezdila na prázdno a  ani v restauraci nával nebyl. A nálada na večer v omezeném složení nakonec také nebyla. Příběhy musí počkat na soustředění.

 

Parkování u vodárny, s Pepou na Plešivci a celá skupina.

 

26.12.2018 Přání do nového roku: sníh na Brdech - aby se dal dělat přejezd, přijatelné počasí v Javorníkách - na další etapu Kolem Česka a k tomu zdraví a štěstí  to abychom to zvládli uskutečnit!

 

27.12.2018 Výstup na Studený vrch. Tradiční závěr roku, výjimečně bez Pavla. Jako základnu jsme zvolili Hostomice (konkrétně pivovar...) a odtud vyrazili do kopců. Prvotní záměr zkrátit si cestu "přeskočením" na žlutou značku se moc nepovedl, stejně jsme směřovali na Křižatky. Ale natolik nás zaujali trampské kempy na potoce, že jsme se stočily špatným směrem a nakonec jsme v zásadě prošli "delší" variantu trasy. Na Studeném vrch nebyl nikdo (trochu překvapivě) ale oheň šlo ještě ze žhavých uhlíků snadno rozdělat. Po opečené klobásce jsme dali ještě grog ze svářecí soupravy a vyrazili přímo dolů.

 

Jedna z mnoha studánek na trase a cíl výšlapu - Studený vrch

 

Počet zhlédnutí stránky od 13.5.2014: