Archiv:

Rok 2011:

Přeji všem čtenářům těchto stránek (ať již pravidelným či jen náhodným) hlavně hodně štěstí do nového roku, protože bez toho to občas prostě nejde. Za sebe si potom přeji, aby rok 2012 zkusil alespoň trochu konkurovat tomu odcházejícímu, protože pro mne to byl rok opravdu mimořádný. Díky, Ježíšku.

29.12.2011 Před-silvestrovský výlet.  Tentokráte byl cílem bude Krašov a kromě Handyho a Pavla nás kupodivu doprovázela i všechna naše děvčata. Nejprve jsme došli do Všehrd s dominantou Santiniho kostela (poměrně střídmé tvary barokní gotiky) a podél Staré řeky (Berounky...) ke zřícenině hradu Krašov. Po svačině jsme potom dál pokračovali údolím, v tuto dobu klidným a opuštěným až k Třímanským skalám (občas jsme ani moc nešli spíš šplhali strání jak kamzíci) a následně směrem na Rybárnu (jenže tam jsme nedošli, neboť cestička ve stráni dočista zmizela...). Těsně před západem na chviličku vykouklo slunce a tak dopřálo mi nejhezčí fotku celého dne. Skoro jako přání do nového roku.

 

Stará řeka                                      Žánrový pohled z Krašova       Skupinové foto                            Západ slunce 

 

29.10.2011 Vrch Vladař a Manětín.  Když prodloužený víkend, tak i více času. Vyrazili jsme na Manětínsko, kraje s bohatou minulostí. Ambiciózní plán zahrnoval Chyše a zámek Lažanských (v ranní mlze, která se ne a ne zvedat jsme prošli i zámecký park a nad rekonstrukcí vlastního zámku jen žasli), poté výstup na stolovou horu Vladař (dávné hradiště s jezírkem ! na temeni hory i místo boje Žižkových oddílů), oběd v zámecké restauraci v Manětíně (snad nejzajímavější je propojení zámku s kostelem krytým mostem) a nakonec i viklany nad Žihlí (kde jsem našel svůj letošní první hřib, mimochodem zcela zdravý a výborný...). Fotogalerie zde.

 

Zámek Chyše                               Marta a Any na Vladaři             Manětínský zámek                      Hřib od viklanů

 

28.10.2011 Panenský Týnec.  Tradičně na státní svátek, netradičně sami. Nicméně vyrazili jsme a nelitovali. Panenský Týnec a tamní nedostavěná katedrála láká nejrůznější vykladače nadpřirozena, ale i bez pohádek je to zajímavá stavba (navíc je zřetelné jak ji tenkrát dávali dohromady) a atmosféru rozhodně má. A druhým cílem byl menhir u Klobuk, údajně největší v Česku (330 cm), černý štíhlý sloup zaražený do pole nad vesnicí. Tady sice atmosféra trochu chybí, ale mně nechybí obdiv dávným stavitelům, protože tahat se bůhví odkud s podobným nákladem musela být hrozná práce. Více fotek zde...

 

Panenský Týnec                          a tamní chrám                              Menhir u Klobuk                        Any u menhiru

22.10.2011 Svatba v Pardubicích.  Ze slovenské větve rodiny (nutno říci, že výrazně početnější), jsme dostali pozvání na svatbu do Pardubic. Od naší cesty na Slovensko už uplynulo téměř deset let, takže bylo fajn se znovu setkat s Kapcovic rodem. A navíc - měli výborné jídlo i muziku, takže nakonec bych tak brzo odjíždět ani nemusel.

 

Maruška, Any a Anička             Novomanželé                                 Peter                                             Maruš se strejdou Kapcem

9.10.2011 Nučické doly.  S panem Křížem jsme se vydali po někdejších nučických dolech Čtyřka, Trojka a Vinice. Čas sice velmi rychle plyne a ač byla těžba přerušena relativně nedávno (1964), po některých někdejších     stavbách už není ani vidu, ani slechu. Také dnes počasí vyslyšelo prosby a procházka byla nadmíru příjemná (nemluvě o jedinečnosti výkladu pana Kříže).

 

Zbytek náspu                               bývalé trati na Vinici                   Průvodce pan Kříž                      Dub na Vinici

 

8.10.2011 Vinobraní.  Na zážitky bohatý víkend. Se sousedy jsme domluvili výlet na Moravu na ochutnávku burčáku. Díky Petrovi a jeho kontaktům jsme byli na návštěvě u pana Tesaříka ve vinařství Morávia (jak ve vlastním provozu, tak později ve sklípku v Nechorách). Ochutnali jsme víno všech stupňů výroby - samotný vinný mošt, burčák, mladé víno i vzorek téměř hotového vína, ze kterého bude svatomartinské. A večer jsme potom celý věnovali burčáku, ke kterému jsme měli skvělou tlačenku, sýr a další dobroty. Plusem byl i hotel Beatrice přímo na vinicích a počasí, které sice už není babím létem, ale dobré fotky ještě vyšly...

 

Any koštuje na vinici                  Petr a vinař Tesařík                    Sandra a Fík                                  Jeden z hezčích sklípků

 

1.10.2011 Žihle, Rabštejn a Mariánská Týnice.  Dokonalé babí léto (teploty dnes místy až 27°C...) a opět skvělé cíle výletu. Nejprve pozoruhodné viklany a další skalní útvary v okolí Žihle, potom klidný a romantický Rabštejn nad Střelou a na závěr dne, v zapadajícím slunci, Mariánská Týnice, celá zářící po rekonstrukci. Den prostě neměl chybu (tedy kromě toho, že jsem doma zapomněl fotoaparát..).

 

Viklan u Žihle                               Rabštejn                                       Podzim už bez pochyb               Mariánská Týnice

 

25.9.2011 Valdek. Počasí o tomto víkendu bylo natolik lákavé, že jsme na nějaký výlet prostě vyrazit museli. A výběr padnul na Valdek, zříceninu gotického hradu nad Červeným potokem u Komárova. Ne, že bych tu nikdy nebyl, ale většinou je to na kole a to bývá někdy trochu moc rychlé (třeba kopec od Valdeku dolů do Neřežína je ale moc pěkný...). Takže tentokrát pěkně v klidu, z Neřežína na kopec, do Nové vsi a na oběd do Chaloupecké hospody... Podzim už je na dosah...

 

Výhled na přehradu                     Valdek                                          Ve  věži                                         Přehrada

 

17.9.2011 Špičák - Hrádek.   Druhá akce cyklistické sekce PLSS - sjezd ze šumavského Špičáku vedl (nakonec) do Plzně. To proto, že hlavní organizátor Luboš, který trval na dojezdu do Hrádku, ve vlaku chyběl pro nachlazení. Trasa tedy mohla doznat několika změn. Více zde...

 

Výšlap do Hofmanek                  Poblíž Hadího vrchu                   Svačinka na Jarkovicích            Oběd na zámku

 

12.9.2011 Západní Tatry.   Několik velmi povedených túr ve slovenských Roháčích, opravdový balzám pro tělo i duši (fotogalerie zde). Nejen počasí ale i vše kolem perfektně vyšlo, prostě bez chybičky. Ježíšku, děkuji.

 

Sestup z Volovce                         Plačtivo                                         Pohled z Ostrého Roháče         Roháčské pleso

 

10.9.2011 Večerních 10 km. Poslední z mých letošních startů. Tento běh má svou atmosféru, neboť se běží za "tmy" a pořád se motá centrem (nejdál snad pod Stalina). Na druhou stranu, polovinu trasy se člověk proplétá mezi běžci (dokonce jsem měl pocit, že snad je kolem i vydýchaný vzduch...), nicméně po pátém kilometru už se to rozvrstvilo a běželo se výborně. Bylo skvělé počasí a nakonec jsem si zase mírně zlepšil (měřený) čas (i když ke kýženým padesáti minutám ještě něco chybí).

 

Startovní číslo: 1618 Kategorie: MM45   Split Time min/Km Delta min/Km RealTime Finish 0:55:15 5,31 0:55:15 5,31 0:52:36

 

27.8.2011 Café bar Garage. Tradiční zpívaná u Luboše (opravuji tlachaná, teprve v pozdních nočních hodinách se na chvilku změnila ve zpívanou). Cestou na akci jsme zachraňovali aerovku´- v dešti nechtěla jet a majitelé už byli natolik promrzlí, že jim odtah přišel vhod. Veterán z roku 1936 byl obdivuhodně pěkně renovován, leč zřejmě věk neokecáš a něco nebylo úplně fit. Trochu mi trvalo, než jsem našel správný cit pro vlečení, ale nakonec jsme celou trasu z Loděnic až za Neumětely zvládli v pohodě. Mimochodem, kdyby někdo toto auto chtěl, je na prodej... (http://auto.bazos.cz/inzerat/11462933/Aero-30.php) 739440426 petr sekal

 

Po dojezdu                                    Aero 30 r.v. 1936                         Žádný velký luxus                      Bar Garage a Handy s Jitkou

 

13.8.2011 Týřov.  Stihnul jsem oblíbená Skryjská jezírka, pivko v hospůdce u Grillů,  opět jsem se ujistil, že stále nevím, kdo byl kamarád Aceton na plaketě cestou na Týřov, poseděl na Týřově a podivil se nad potokem, který mizí na nějakých dvěstě metrů ve štěrku, prošel kopřivama podél Berounky až k ústí Zbirožského potoka a našel cestu zpátky k jezírkům... Skvělý den v úžasném kraji na pomezí Křivoklátska.

 

U Grillů ve Skryjích                     Zbrojnice tamtéž                          Týřov                                            Pohled z Týřova    

 

3.7.2011 Ferrari.  K blížícím se tátovým narozeninám jsme připravili malé překvapení - projížďku standardně červeným ferrari na polygonu u Příbrami. Už to málem vypadalo, že nám to počasí překazí, ale nakonec jsme měli štěstí a všechno vyšlo dobře. Dráha byla suchá a jezdilo se... Než jsem ovšem dojeli na místo, táta nevěděl co ho čeká a předpokládal seskok padákem. Takže když uviděl směrovku na letiště, jen poznamenal "já to tušil". Nicméně se mýlil a myslím, že jako zajímavý zážitek si těch pár okruhů docela užil. Jeho stejně červené punto rozhodně takhle nezrychluje...

 

Ferrari F430                                   jak je vidět zde...                          Táta u auta                                  a Kuba stylově

 

11.6.2011 Muzejní noc.  Letos nám to moc nevyšlo - děvčata rozhodla, že jako hlavní cíl bude nově otevřené Technické muzeum, jenže stejný záměr mělo tolik lidí, že fronta obtáčela celou budovu ze tří čtvrtin a ani záložní možnost - Muzeum kávy - na tom nebylo lépe. Takže nakonec z toho byla dlouhá procházka z Letné přes Hrad dolů na Malou stranu, což ovšem také není k zahození.

 

Fronta u Technického                Klasický pohled                          Letenská vodárna                          Pozůstatek pokusů ing.Pavla?

 

11.6.2011 Rotující setrvačníky.  Setkání příznivců traktorů a stabilních motorů v areálu skanzenu Solvayovi lomy je záležitost výrazně mužská - ne, že by to nějak organizátoři zamýšleli, ale všelijaké běžící, chrchlající, kouřící a smrdící stroje mají prostě kouzlo zejména pro chlapskou část rodiny, což je na poměru mezi návštěvníky akce výrazně znát. Rozsah vystavovatelů je značný, ale v zásadě je zapotřebí mít cosi, co je pokud možno staré, unikátní a funguje to. Potom to stačí zaparkovat mezi ostatní exponáty a dál už jen zasvěceně diskutovat u piva nad dlouhou cestou k současnému stavu... Nemá chybu - kde ještě jinde může mezi dětmi čekající na svezení důlní mašinkou projíždět parní válec?

 

Obnovená výsypka                    Parní válec                                    Stabilní motor                              3O-tá léta  

 

21.5.2011 Brdské vodní nádrže. Jarní akce PLSS měla štěstí na počasí (bylo téměř letní počasí a když už přišla bouřka, tak až večer a nakrátko..) a tak jsme si naplánovanou trasu asi 85 km -  Janov, Nepomuk, Láz, Pilská, Obecnice, Valdek, Strašice s návštěvou každé vodní plochy po cestě- mohli jaksepatří užít. Jedinou komplikací byl defekt přehazovačky na mém kole, jenže to naštěstí odnesla jen patka a po provizorním vyrovnání jsem ještě v pohodě objel celou trasu. Jako hosté se letos objevili Marek a Petr, jinak slušná účast 9 jezdců. Pouze s plánovaným soudkem a táborákem to dopadlo špatně - únava byla větší, než jsme si byli ochotni připustit... Všechny fotky zde...

 

Padrť                                             Handy a Karel                              Černoch a Luba                          Na doraz...

 

13.5.2011 Kulturní pátek. Letos jsem vybral představení podle velmi jednoduchého kriteria - líbilo se mi datum 13.5. (jakože pátek třináctého) a dál už jsem jen hledal, které divadlo vůbec ten den hraje... Výběr vyhrála komedie v Divadle na Fidlovačce, jejíž název už předem tento kus kvalifikoval do soutěže s nejpříšernější hrou, kterou jsme kdy zhlédli (legendární Konkurenty na Palmovce). Ale i když celá fraška měla skutečně slabší zápletku, přesto díky tempu občas docela dokázala pobavit a úplná katastrofa se tedy nekonala (představení "Jen žádný sex, jsme přece Britové"). Poté jsme se přesunuli do Pizzerie West v Nuselské kam jsme kdysi jsme sem chodili s kolegy na buritos, čemuž jsem zde zůstal věrný i tentokrát (a jsou tu stále velmi dobré). Velkou výhodou navíc bylo, že se nemuselo nikam spěchat, mají tu totiž otevřeno do dvou...

 

8.5.2011 Pražský maraton. Za skvělého počasí se mi splnilo malé přání - dokončil jsem v čase, začínající trojkou..., i když opravdu o ten příslovečný chlup - 3:59:41 (potřebuji tedy k uběhnutí trati "jen" dvakrát více času než keňané, ale v zásadě mám z toho zhruba stejnou radost). Proti loňsku jsem si tedy utekl o více jak dva kilometry. Více o běhu je zde...

 

V prvním libeňském kole             a v cíli (je to také znát...).

 

24.4.2011 Řipská pouť.  Ani letos jsme si nemohli nechat ujít Olinky skvělou svíčkovou, posvícenské koláčky a jahodový dort. A počasí bylo jak z reklamního prospektu! Takže celkem nevadí, že o vlastní pouti toho nemohu napsat víc, než jen, že byla... (vím to totiž jen z druhé ruky od dvojčat, které zkusila alespoň jeden mixér).

 

16.4.2011 Tajuplný sórok u Luboše.  Tak nakonec to nebylo tak náročné, jak se z indicií zdálo. Orientační pochod Hrádkem nás jen dostal k autobusu a do Hůrek jsme se tak dostali s vypětím minimálních sil. Takže pohorky byly tentokrát navíc... Vydařený večer s bowlingem (dvoukolový systém ovládl Handy) pokračovala zpívanou a dál už toho moc nevím, neboť jsem byl odvolán. Největší bombou večera ale nakonec nebyl společný dar (lyžařská bunda) ale nečekaná návštěva Žirafy... I když i ta bunda se evidentně trefila do přání oslavence.

 

Hůrky                                            Rozbalování daru                        Se žirafou                                      Handy na bowlingu

 

5.4.2011 Půlmaraton.  Krásné počasí, skvělá účast asi deseti tisíc běžců a některá vylepšení v organizaci - celkově výborný zážitek. Jen jsem nějak bláhově čekal, že poběžím s větší lehkostí. A tak, i když jsem si splnil předsevzetí a byl pod dvě hodiny, přeci jen jsem si musel hrábnout více, než jsem si před závodem myslel. Ale hlavní šichta čeká za měsíc.

 

Kousek před cílem                       a v cíli.

 

5.3.2011 Bormio.  16. soustředění PLSS proběhlo v Bormiu v italské části Alp. Mimořádná přízeň počasí zajistila šest slunečných dní bez mráčku a díky nadmořské výšce až do 3000 m.nm. byly i sněhové podmínky výborné. Ani odpoledne sníh netál a zachovával sypkou konzistenci, byť velmi pevnou. Ubytování ve Fior de Alpe znamenalo cestování - na výběr bylo mezi Bormiem, Santa Catarinou a San Colombanem (Isolaccia). Většina oceňovala prudké svahy v Catarině a nebo prázdné modré v Isolacii a Bormio, asi hlavně díky velké návštěvnosti trochu prohrávalo. Běžecké intermezzo v v Santa Catarině bylo alpskou novinkou. Snad jedinou vadou na kráse střediska v Bormiu je dlouhá s komplikovaná cesta (v sobotu nutno počítat asi s 11 hodinami na cestě). A poprvé neproběhly závody, děti již natolik odrostli, že už do toho nejdou. A to byla na Isolacii k dispozici skvělá trať...(tady je fotoarchiv)

 

Fior de Alpe                                 Plakát versus skutečnost           Bormio v noci                              Santa Catarina   

 

29.1.2011 Přejezd Brd.  Takže tři vrcholy jsou zdolány! Brdská klasika tak má ode dneška svoji definitivní podobu a PLSS navíc klubového lékaře. Nicméně popořadě. Se sněhem to nevypadalo nejlépe ale předpověď počasí slibovala krásný den - což to rozhodlo, že akce bude, byť řada borců do stopy nevyrazila. Skutečnost byla nakonec mnohem lepší nežli kdo vůbec doufal. Celá trasa Praha - Tok byla v podstatě bez chyby a vyloženě málo sněhu bylo jen na jediném místě, ve sjezdu pod elektrickým vedením k Červenému vrchu. To bylo opravdu kritické místo - pod sněhem se skrýval štěrk, a trpěly nejen lyže ale i lyžaři při nevyhnutelných pádech. Nejhůře dopadl Petr se svým kolenem, ale naštěstí zasáhl lékař výpravy Luboš a zafačoval mu koleno tak dobře, že Petr pokračoval dál. Čekalo nás ještě dost kilometrů na Třemšín, kde už byl cítit každý krok nahoru, ale nakonec jsme to dali (pomocí GPS změřená trasa Malá Víska - Tok - Praha - Třemšín - Věšín celkem 45 km). Za odměnu jsme se ještě svezli na Hutě a poseděli ve Věšíně v penzionu. [Fotogalerie]

 

Jordán                                            Beznadějný kýč, nefotit             Super stopa před Prahou          Na Třemšíně

 

15.1.2011 Myslivecký ples.  Bob nám toho tolik navykládal, že jsme ten ples museli zažít na vlastní oči. A neměl chybu. Organizátor objednal i autobus, který nás dovezl na místo (a hlavně nás i odvezl zpátky) a ještě měl tolik energie, že na bále téměř protancoval boty - minimálně ovšem propotil košili skrz naskrz. Jednomyslně zvolen předsedou Taneční sekce PLSS!

 

Tombola                                        Monča a Franco                          Danka a Korci                             Bob, předseda taneční sekce

 

31.12.2010 Silvestr v Nučicích.  V užším kroužku - Handy s Johankou a Kája s Janou - jsme doklepli posledních pár hodin uplynulého roku. Také jsme snědli Jany chuťovky a dopili Handyho soudek - nicméně hned na Nový rok jsme už v půl desáté stáli na lyžích na Monínci. Počasí bylo přijatelné, sníh výborný, takže snad jen lidí bylo víc, než bychom si snad přáli. Sjezdovka na Monínci je na kapacitu lanovky poměrně úzká a také charakter kopce láká spíše ty méně zdatné. Zato zázemí celého areálu si nezadá s konkurencí - parkoviště, restaurace, půjčovna, WC - všechno jak na "opravdových" horách...

 

Sjezdovka Monínec                     Skupinové foto                           Handy a Kája                               Any

 

29.12.2010 Vraní skála.  Tradiční akce, kdysi otcové s dětmi bez maminek, letos již otcové bez maminek a bez dětí, nicméně s našimi děvčaty. Po počátečním upřesnění trasy jsme vystoupali na Vraní skálu, mimořádně krásnou vyhlídku na osamělém skalisku. Trocha námahy stojí opravdu za to. Snědli jsme něco ze zásob a seběhli do Svaté, kde bylo druhé překvapení v podobě velmi pěkné hospody - nově rekonstruovaná, prostorná, nezakouřená.. a s dobrým jídlem. Tak snad jen kdyby to sluníčko aspoň jednou vykouklo, ale to ne. Byla slušná zima a potkávali jsme běžkaře (a snažili se jim nekazit stopu).

 

Maruška                                       Handy a  Pavel nad mapou        Společné foto                              Pavel  

 

Přeji všem, stálým i náhodným, čtenářům našich stránek vše nejlepší do nového roku!