Notes podle roků:

Notes v roce 2025:

26.10.2025 Seidlovi. Tradiční akce s Petrem a Gábinou byla letos omezena na jediný den a tak jsme zvolili naši prověřenou trasu - Vráž, sv.Jan pod Skalou, Solvayovi lomy a inovace - namísto do Bubovic zpátky do Loděnic. A protože náhoda je základ všeho, narazili jsme na muzeum ve stanici Loděnice, které je věnováno jak historii trati, tak i natáčení filmu. A zachránili jsme paní průvodkyni, neboť jsme byli ten den prvními a myslím i posledními návštěvníky -  a my už konečně víme, proč místní používají jméno Lodenice. Oběd ve Století a návrat k nám ke krbu a a kávě. Skvělý den.

 

Ve svatém Janu, na vyhlídce a na nádraží v Loděnici.

 

 

24.8.2025 Přechod Šumavy. Místa pro přenocování jsou na Šumavě už alespoň 15 let a celou tu dobu si říkám - jednou bych si to měl projít celé (kdysi jsme s Martou malý úsek přes Plechý zkusili). A letos jsem se k tomu konečně dostal. Jako start jsem zvolil Nýrsko (většina volí Rudu, ale to minou Ostrý a jezera) a jednotlivé etapy byly následující: Nýrsko - Železná Ruda (31,5 km), Ruda - Modrava (37,48 km), Modrava - Strážný (31,23 km) a Strážný - Nová Pec (34,3 km). Celkem tedy 134,24 km ve čtyřech dnech. Pěkná byla především všechna jezera, odbočka do Německa na Sedmivrší a přechod Třístoličníku s Plechým, mně se mi nelíbil úsek mezi Prameny a Knížecími pláněmi s větším provozem elektrokol a výdejovými okénky. Nadšen jsem byl také z nové výbavy - jednak jsem ušetřil kila a jednak to opravdu funguje lépe. Příjemná byla i všechna setkání na cestě, měl jsem velké štěstí na počasí a také po fyzické stránce to se mnou nebylo zas tak špatné, byť první den jsem si jen těžce zvykal.

 

Stan má 1.25 kg, Čertovo jezero, u Modravy krátká přeháňka a polotmavý Klostermann ve vagónu v Novém Údolí

 

20.7.2025 Vysočina. Když se Any zmínila, že cílem by mohla být Vysočina, ihned mne napadlo, že musím napravit jedno nedopatření - nikdy jsem nebyl na Zelené Hoře. A od toho se vše odvíjelo - až tedy na to, že nakonec jsme mohli jen na tři dny. První byl tedy věnován Žďáru nad Sázavou s poutním kostelem, který je opravdu neskutečný. Vrcholné dílo Santiniho je svým způsobem socha, stavba je plná dynamiky a opakování motivů a opravdu fotogenická. Večer jsem zašli do centra, včetně večeře. A spali jsme vevěži na zámku. Druhý den jsme už vyrazili po svých, na Devět skal (po cestě jich bylo určitě víc) a ubytovali se ve Sněžném. A poslední den jsem dorazili do Nového Města, kde nás trochu přizemnila bouřka.

 

Zelená Hora, ambit s Annou, věž s apartmánem, malin bylo všude hodně - nádhera

 

21.6.2025 Narozky a promítání Himaláj. Spojili jsme rodinnou oslavu Any narozenin a promtání filmu z treku k Annapurně. Any s Milanem opět zorganizovali výbornou akci a tak jsme ochutnal oblíbený větrníkový dort, děvčata popřála oslavenkyni a nakonec byl fim - opravdový, skoro hodinu a půl s komentářem.

 

Catering, Lily s Maruškou Any s drtem a dáreček - obraz pana Vejvody

17.6.2025 Lužnice. Zopakoval jsem loňský kombinovaný výlet na Lužnici - těžko vybrat něco lepšího na kratší výlet. Změnou bylo zakempování u Harrachovky (byl všední den, před sezonou, nukde nikdo) a také ubytování v Bechyni - Hotel u Draka mezitím přestal fungovat. První etapa po vodě do Bechyně byla díky nižší hladině trochu komplikovanější, nicméně pořád bez problémů jetelné i s naší starou laminátkou. U Stádleckého mostu jsme dokonce nabrali trochu vody při špatném startu. V Bechyni jsme bydleli ve ville Liduška, ale hezčí je na pohled, uvnitř to není až tak secese jako spíš devadesátky. Pěší trasa zpět s obědem v Saloonu a další den bonus - Židova rokle.

 

Pod dobronickým hradem, most v Bechyni i s vlakem, skalní tunel z roku 38, kamenný most v Židově rokli

 

28.6.2025 Promoce. Také při Aničky doktorantské promoci jsme dodrželi tradici a po vlastním předání titulu jsme zašli na oběd do Imperial Café. A vyšlo to, snad jen na drobný deštík, parádně. Dorazila i Maruška s Lily, která byla celou dobu fantastická.

 

Any na vlastní promoci, foto s  maminkou, společné s Radkou, Maruškou a Filipem,  Maruš s Lily

 

17.6.2025 Prčice. Moje každoroční motivace pro kondiční cvičení, nicméně stalo se, že díky pracem na bytě jsem před Prčicema neušel ani kilometr - obvykle jsem měl alespoň pět víkendových výšlapů kolem 30 km.Ale i kdy jsem v poslední části už cítil značnou únavu, křeče jako předloni to nebyly a dorazil jsem v historicky nejlepším čase (hrubý čas pochodu). Možná, že kdybych příští rok ještě zkrátil přestávky, tak bych mohl mít hrubý čas i pod 12 hodin.

 

V půl páté fronta na startu, v 5:33 opravdu startuju, oblíbený Bar na půli cesty a momentka s kostelníma hodimama v cíli

 

26.4.2025 Lily. Do našeho života vstoupila Lily. Je to úžasná slečna se skvělýma rodičema a je to pro nás s Any nový a nádherný pocit.

 

Lily, Lily a její rodiče, Lilly a její prarodiče :)

 

5.1.2025 Boreč. Když už jsme museli jet do Teplic kvůli prodeji auta, navrhla Any návštěvu vrchu Boreč, známou vývěry teplého vzduchu. Přiznám se, že jsem byl značně skeptický a nic extra neočekával (počasí také nebylo na výlety zrovna nejvhodnější, hustě sněžilo) ale skutečnost mne zaskočila. Ventorely, jak nazývají tyto pukliny ve skále, kudy skutečně proudí teplý vzduch, jsou poměrně velké a teplota (a také vlhkost) vystupujícího vzduchu je natolik výrazně odlišná (bylo cca minus 3°C), že má člověk pocit, jako by lezl do sauny. A údajně jsme našli i vzácnou rostlinku borečku, která v ústí těch puklin žije. Takže jsem ji opět vyfotil...

 

Any u ventorely a záběry řas a borečky (bez záruky) na kamenech v puklinách