Podbrdský spolek lyžařský "Skol":

Zapsal jsem v roce 2024:

14.12.2024 Zahájení lyžařské sezony. Nakonec se zrodilo netradiční nekoordinované zahájení sezóny. No není divu, tradiční duše akce je na výletech po světě a tak Luboš vyrazil na Javor na skialpovou túru, zatímco Hanuš s Janou na sjezdovky na Zadov. A i já jsem nakonec vyrazil, když jsem ráno viděl záběry z kamer. Na našem tradičním zahajovacím místě - na Božím Daru - bylo v sobotu po ránu velmi pěkně, dokonce i stopy byly připraveny strojem a tak jsem, myslím, udělal dobře. Takže ač bez přípitku, sezóna se zdá být otevřena.

 

Luboš na Javoru, Handy na Zadově a já na Božáku

 

6.10.2024 - Hanuš narozeniny. Sice s  půlročním odkladem způsobených komplikacemi s kolenem, ale nijak to nevadilo. Hanuš nás pozval opět ke Kozlerům a obvyklou sestavu PLSS rozšířil o přátele, známé a rodinu, takže jsme v Mirošově zabrali celou stodolu. Byla ale pěkně vytopená, takže obavy z chladu se nevyplnily a večer byl fajn. Oslavenec si přichystal několik organizovaných věci - společný zpěv (vydařené česko- německé Řekni kde ty kytky jsou), krátké promítání fotek (kde se poznala většina účastníků) a my jsme zase přispěli předáním daru. Společným darem bylo letos  pracovní nářadí a Pepa, věrný tradici opět zaujal - tentokráte obří tužka.

 

Předání daru, přání od rodiny, promítání fotek a hudební produkce  v podání Honzy

 

6.-8.9.2024 - Slapy - bydlíkářská sekce. Po loňském úspěchu dorazili letos další noví účastníci - Pavel s Martinou a jejich obytná tesla. Petr vybral poměrně odlehlý kemp Častoboř, už jen příjezdová silnice byla zážitkem - velmi úzká, zaříznutá do terénu. Naše místo bylo stranou kempu a jak se ukázalo, mělo skvělou polohu ve stínu stromů. V pátek večer jsme se postupně sjeli dohromady, my s Any jako jedni z posledních. Večer s ochutnáváním vín s tématem vodní plochy ovládl Kája a jeho vína od Mosely. Ráno se v deset vyráželo na výlet po břehu Vltavy směrem k vrchu Drbákov. Stezka byla dost členitá, překonávali jsme řadu skalek až zhruba na odbočku k Alberovým skalám. Odtud už jsme se vraceli po hřebeni výrazně snazší cestou se zakončením v restauraci našeho kempu.

    Sobotní večer (už bez Pavla a Luboše) byl o něco méně tematický, zato s nečekanými body - třeba ledové víno, či jak se Pepa snažil prosadit sladkou Pálavu. Pro nedělní výšlap byla nakonec vybrána Maková Hora se zastávkou na Kamýku (což ovšem nezachytil Karel) Závěr potom obstaral oběd ve svérázné restauraci Bohostice.

 

Páteční večer, sobotní výlet podél Vltavy, Kamýk a Maková Hora

 

24.-26.8.2024 - Ze severu na jih - 1. Po dokončení cesty kolem Česka padla volba na cestu ze severu na jih. Myšlenka dobrá, dopadlo to jako vždycky trochu jinak. V Děčíně už nás do vlaku na sever nepustili (bylo tam již více kol, než je kapacita a tak jsme upravili cestu a udělali jsme menší oblouk přes Hřensko a Pravčickou bránu na původní trasu. Tím také odpadla diskuse o tom, zda musíme k severnímu kameni a trasa se přejmenovala na "Skoro ze severu na jih". Ještě k tomu "skoro všichni" - Handy dorazil jako host na jednu etapu a Bobovi se již nepodařilo zorganizovat přesun. První den bylo velmi teplo a v cestě jsme měli i několik vydatných stoupání s hlavním bodem Kamenných varhan v Kamenickém Šenově. Ubytování v Kulturním zařízení Cvak bylo příjemné - včetně jídla. Začátek druhého dne byl také znamenitý - cyklostezka Varhany po trati někdejšího vlaku. Ale také výstup na Pustý Zámek. A nebo sestup k bábě Šubrový... Třetí den již byl vcelku nenáročný, hezká stezka podél Vltavy, burčák u Mělníka a jediný náročnější výšlap na Budeč. Dojezd do Nučic v drobném dešti a ještě defekt Pepova kola na poslední chvíli...

 

Kamenné verhany, na cestě Kokořínskem, dojezdové pivko, pohled na Mělník

 

2024 Ze Severu na Jih 1 – Miroslav Babka – album na Rajčeti (idnes.cz)

 

20.7.2024 - Monika narozeniny - Tentokráte bez bagru - to Monika narážela na oslavu před deseti lety, kdy jsme pózovali před bagrem. Za tu dobu se jí ale podařilo vymazlit letní sídlo na vyšší level, takže krásné posezení pod ořechy během odpoledne a na večer společenská místnost v bývalé stáji s novými kachlovými kamny (ne že bychom je potřebovali) a podlahou z půdovek. Po přivítání a exkurzi domem jsme předali skupinový dárek, s vozíkem plným haraburdí jsme se snad i trochu trefili. Já s Any jsme zalehli až po druhé - využili jsme příležitost a odzkoušeli nový zatmavený stan. Super, vstali jsme až po osmé na snídani. Účast byla v podstatě kompletní, pouze Luboš s Jitkou jsou na cestě po Kanadě.

 

Zahrada v Trokavci, oslavenkyně, společenský klub a jeden z dárků

 

29.6.2024 - Gerlach - Došlo na můj dárek. Vsadil jsem všechno na jeden den, sobotu 29.6. - objednal hotel, zaplatit pojištění a domluvil horského vůdce. V pátek jsem vyrazil autem a když jsem dojel k Sliezkému domu, akorát začínala odpolední bouřka z horka. Nicméně večer volal Roman (průvodce) a tvrdil, že zítra bude vše fajn, jen musíme vyrazit včas, abychom byli zpět před odpoledním zhoršením. Takže ano, vyrazili jsme v pět hodin ráno, nejprve po chodníku, posléze jsme odbočili a přes několik sněhových polí se dostali k začátku Tatarkovy próby - výstup komínem na Gerlachovské sedlo. Odtud po hřebínku (určitě nejhezčí část cesty) na vrchol, kam jsme dorazili ten en první asi kolem deváté. Bylo teplo, na tričko a postupně dorazili i další výpravy. Sestup byl pochopitelně trochu méně příjemný než nahoru, každopádně mraky se začaly ukazovat až když jsme byli dole. A druhý den - od rána bída a špatná viditelnost. Prostě vyšlo to na jedničku.

 

Sliezky dom, sněžné pole pod sedlem, vrchol Gerlachu, pohled na Gerlach

 

11.5.2024 - Jarní klasika - Kája nám připravil výborný den na Domažlicku s překvapením už na startu - koláč a káva, to tu ještě nebylo. Bez Handyho a Boba, zato s pozdě dorazivším Kájou Trhlíkem. Hned ráno nás čekal výšlap na Čerchov, trochu z jiné strany než jsme kdysi šlapali, ale i tak pěkně výživný. Ale zase s občerstvením na vrcholu a následně pěkným sešupem k Lískové. Další zastávkou byly hraniční kameny u Lískové a Hammeru, lesní bar  a klášter v Pivoni, sice vyhlášená ale obsazená restaurace v Poběžovicích a závěrečný výšlap kolem Dobré Vody u Draženova. Náročné, ale pěkné!

 

Chodský pes, historický hraniční kámen, společné foto a kyvadlo u kostela v Šitboři

 

16.2.2024 - Pavel narozeniny - velmi vydařené setkání na Žloukovické chalupě - pochválit musíme jak pečeni, tak nabídku zákusků ale hlavně fajn atmosféru, kde tentokrát chyběl pouze nemocný Bob, jinak komplet sestava! A během večera - kromě čilé konverzace a ochutnávání - došlo i na hudební produkci, končící pozdě po půlnoci a tradiční předávání darů s opět zlatým hřebem v podobě Pepovo díla. Tak hodně zdraví Pavlovi, držiteli největšího erbu PLSS a nově i předsedovi kulturní sekce. Moc se těšíme na další akce v La Skále!

 

Pavel a Černoch, Pepův největší erb, oslavenec a Žloukovická chalupa

 

8.-11.2.2024 - Soustředění běžecké - vzhledem k situaci se sněhem se program poměrně radikálně proměnil a dočasný předseda všech sekcí vymyslel jako zásadní akci sobotní pěší výlet na Pancíř - na horách prostě není ani trochu sněhu a o nějakém lyžování nemůže být řeč. Náročné to bylo pro Handyho, potřeboval pak trochu oddechnout aby mohl zazářit při zasedání sommeliérské sekce. Ta naštěstí na sněhu závislá není. V neděli výstup na Svaroh a Ostrý překazil déšť, takže nakonec nejlepší byl závěrečný společný oběd v Klatovech. Opravdu smolný ročník jak na počasí tak na připravenost mužstva.

 

Výstup na Pancíř, Godl bez sněhu, sommelier ve výsledku a momentka z Bodenmais

 

12.-14.1.2024 - Sjezdařské soustředění Gurgl. Po odstoupení Handyho z účasti na soustředění se vedení sjezdové sekce dočasně ujal Černoch a šlo mu to výborně. Zajistil pěkné ubytování v apartmánu pod Soldnem a celou skupinu odvezl svým skvělým přibližovadlem na místo. Věrni tradicím jsme vstávali velmi časně a obsadili jednu z prvních kabinek už deset minut před oficiálním zahájením provozu. Počasí bylo nádherné, jasno, slunečno, jen velmi chladno (ráno kolem -13°C) a to až do oběda (Gurgl je ráno ve stínu). Začali jsme prozkoumávat sjezdovky spodní části - Hochgurgl a po obědě jsme traverzem přejeli do Obergurglu. Tady se nám velmi zalíbilo "náměstíčko" a z něj vycházející širší sjezdovky. Vydrželi jsme pěkně až do konce ve čtyři.

    V neděli bylo opět pěkně, mráz o něco mírnější. I se sbalením jsme byli zase na první kabince (resp. druhé, první nám vyfoukli karavanisté). Brzo jsme se přesunuli do Obergurglu a to hlavně černou sjezdovku pod náměstíčkem. Tady bylo i málo lidí, takže prostor pro nás a široké oblouky. Vystřídali jsme si navzájem i lyže a pěkně si je porovnali na vlastní nohy. Vydrželi jsme opět skoro do konce, snad deset minut před, takže po čtvrté jsme mohli vyrazit domů. Zácpa byla mezi Kufsteinem a Mnichovem, i tak jsme byli v půl jedenácté v Hrádku. Vydařený ročník!

 

Čekáme na první lano, bar na úplném vrcholu, společné foto (beze mne), počasí bez chyby

 

31.12.2023 - Silvestr a Nový rok

 

VŠECHNO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU 2024! A MIMOCHODEM - TAKÉ DO 20 SEZÓNY TOHOTO WEBU.