Lyžování 09/10:

Zaznamenal jsem:

1.4.2010 A konec. Letošní super sezóna sice ještě nekončí a leckde se dá stále za výborných podmínek lyžovat, ale už toho mám dost... Pro mne je sezona uzavřená, skoro jako by bylo sucho.

 

24-27.3.2010 Silvretta Arena.  (více třeba tady...) Ubytování v Grinsu velmi výhodné (40 resp. 35 euro za tři dny na osobu), pěkné jen sociální zázemí bylo na 11 lidí poddimenzované. (Grins) Do samotného Ischglu to bylo asi 30 km, tedy zhruba půl hodiny autem. Skipas na tři dny 127 euro, což je poměrně dost. Areál má 235 km tratí, 40 lanovek a orientace je z počátku obtížná - instrukce před startem obvykle zní - jedeme 62 nebo 64 a potom N2. Počasí - čtvrtek polojasno, teplo (dole kolem 10°C, nahoře kolem nuly), pátek - ráno hezky, kolem jedenácté bouřka, odpoledne sněží (a v údolí prší celou noc), sobota - ochlazení pod nulu i v údolí, prašan 10cm, téměř jasno - ideální počasí. Hodně lidí mezi 11 a 2 odpoledne, potom rychle ubývá, tratě se horší a hodně boulovaté.

 

Účastníci 2010                               Pension v Grinsu                        Naše polívková                            Palinkopf 2864 m.nm

 

25 - 26.2.2010 Pancíř.  Konečně nám spravili "privátní" vlek na Pancíři a tak jsme mohli najet chybějící kilometry. Sníh byl relativně měkký (opět mírně pod nulou, polojasno, občas sněžení, občas déšť...) a tak bylo možné sjíždět celý kopec v podstatě sjezdem (má na to ideální délku, ono to je docela nápor na stehenní svalstvo). Uskutečnili jsme i tradiční závody (s velkým zklamání Marty a dalším vítězstvím Bejbyho). Kromě nás zde v podstatě nikdo nelyžoval (což je docela překvapující, býval to docela oblíbený kopec, alternativa ke Špičáku - nicméně dnes se nemůže rovnat ani lanovkou ani délkou, nemluvím o úpravách trati... - zato je tu ale klid...). Lyžování tady mi nejvíce připomíná někdejší klid hor.

 

S Handym                                     Marta                                            Mája                                              Žirafa na návštěvě

 

24.2.2010 Javor.  Počasí přichystalo náročné uvítání - hustá mlha. Kupodivu děvčata neprotestovala, dokonce se jim to líbilo (Any - je to adrenalin...). Po obědě se situace vylepšila a dokonce se objevilo i sluníčko. Teplota kolem nuly, sníh měkký, vodivý ale poměrně rychlý. Nejlépe vycházela červená přes Sonnenhang, FIS sjezdovka byla plná boulí, ve kterých mi dvakrát vyhodilo vázání a šel jsem na budku. Fronty veškeré žádné, byl všední den. Hodně Čechů, pochopitelně, ostatně tu s nimi již dost počítají a nápisy jsou i v češtině. Středisko má skvělé zázemí. Novinkou byl vraceč záloh (2 euro) za chipové karty. Naposledy jsme mohli využít rodinného skipasu (děti do 16 let...) a tak 2+2 lyžují za 76 euro, Anynka za "normálních" 26 euro, celkem tedy cca 20 euro za osobu.

 

Any v ranní mlze                         Chuťovka....                                 Pomalu se to vylepšuje              Sluníčko!   

 

23.2.2010 Jezero Laka.  Tentokráte jsme vyrazili doplněni o juniory - zhruba o půl desáté - a čekal nás nejprve sjezd kolem Hofmanek na Gerlovu huť. Je krásné počasí, sluníčko, plus tři stupně a zjišťujeme, že nebude snadné namazat na stoupání... A bylo to poměrně dlouhé stoupání. Stopa plná smetí... Zajeli jsme i ke kostelíku na Hůrce a teprve potom se vrátili k jezeru Laka. Mezitím začalo pršet... Následoval "výstup" na Polom a tady už bylo čekání na vrcholu vyloženě nepříjemné. Ještě že nás za odměnu čekal dlouhý sjezd až na Samoty. Odtud jsme se chtěli dostat ke Grádlu a proto jsme zvolili průjezd volným terénem - tedy lesem. Jana to sice odmítla ale nakonec nás dohnala po cestě. Oběd a pivo na Grádlu byl tou pravou odměnou. Cestu zpět zvolil Karel netakticky oklikou přes Gerlovku, takže jsme na Pancíři dříve - ovšem dost často jsme si lyže při stoupání sundali...

 

Bob maže na Gerlově huti          Marek v nár. barvách                 Hůrka                                            Soustředěný Luboš

 

21 a 22.2.2010 Špičák.  Po čase opět na "domovském" kopci na Šumavě. V neděli je sníh tvrdší (asi -1°C, zataženo) v pondělí je o něco měkčí. Čtyřsedačka je mnohem pohodlnější než někdejší poma, neřkuli kotva, ale má to také jeden háček - nahoru se dostanou i opravdu malé děti a velcí neumětelové, kteří by se sem dříve rozhodně nedostali. Středisko se snaží - konkuruje si s Javorem - takže jsou tu i pěkné záchody a sloupy obložené matracema. Fronty jsou podstatně menší než kdysi, tak max. 10 minut v neděli a do 5 minut ve všední den. A tak jediné, co považuji za prastěné je placené parkoviště - i když půlku ceny odečtou z permanentky a stojí to jen 50 Kč, stejně to je ptákovina. Nejlepší svezení - jako zastara - horní část trojky, potom přejet na dvojku (bohužel dnes přes pomu z Lubáku) a dolní padák dvojky. Ceny? 490,- den, 330,- odpoledne

 

Čtyřsedačka                                 Obě Aničky                                  Mája                                              Marta

 

13.2.2010 Přejezd Hřebenů.  Dokončení celých Brd - díky počasí jsem letos projel jižní Brdy (Třemšín), střední (minulý víkend) a teď jsem to dokončil na hřebenech -  od Plešivce až po Halouny. Ráno jsem zaparkoval v Zadní  Třebáni a vlakem (jelo ca deset běžkařů) jsem dojel pod Plešivec. Ještě do Lhotky jsem ještě šel po svých ale na hřišti jsem nazul lyže a začal stoupat na Plešivec. Nad jezírkem jsem potkal skialpinistu (!). Pěkně jsem se svezl do sedla a začal šplhat na Křižatky a rozcestí červené - odtud, přes Kuchyňku to byla skvělá cesta a pěkná stopa. Sjezd z Kuchyňky je dost adrenalinový, podobně jako ze Studeného vrchu... Opět nahoru na Jelení palouky a Stožec a přes vojenskou základnu už jen z kopce dolů do Haloun.   V hospodě jsem si dal pozdní oběd a sjel zbývajících cca 5 km do Zadní Třebaně.

 

Svačina pod Plešivcem               Krásná stopa pod Kuchyňkou        Studený vrch                        Raketová základna

6.2.2010 Přejezd Brd.  Na startu jsme se chvíli hledali, také jsme chvíli hledali správné vosky - sníh byl měkký a také se dost měnil, takže místy se lepil moc, ale potom jsme začali stoupat na Houpák a Jordán. Výborná cesta zadem (při lese podél cílovky) nás navedla na hřebem Toku. Tady to byla opravdu lahůdka, krásná stopa a zvlněný terén. Na toku jsme moc nepobyli, rychle se do nás dával chlad. Čekal nás pěkný sjezd a potom docela pomalý výstup na Prahu. To byla pro mnohé nejtěžší část cesty - dlouhé úseky pořád do mírného kopce. Na Praze nás dojel Karel Trhlík, což bylo velké překvapení (vyjel se zpožděním cca 30 minut, takže velký výkon). Pod Prahou byl druhý a ještě adrenalinovější kopec a po cyklostezce jsme sjeli k dolejšímu padrťskému rybníku. Odtud nás čekal ještě výstup na Palcíř a dojezd do Skořic. Díky Handymu jsme byli objednáni a dostalo se nám skvělé obsluhy (kotletka jedna báseň). Vyzdvihnout musím i logistiku - podpora Any, Jitky a Johany coby řidiček byla k nezaplacení. Další fotky na http://mbabka.rajce.net/Prejezd_Brd_6.2.2010

 

Kafr a Luba na Praze                    Stopy kolem Toku                      Sjezd do Skořic                            Na Praze

 

31.1.2010  Blýskava.  Překvapilo mne, že jsem nenašel žádné projeté stopy, byť je neděle... Ale zato je tu projeto (terénní auta?) spousta cest, po kterých se dá lyžovat skoro tak dobře, jako ve stopě. Počasí se jen vylepšuje - je pod nulou, sluníčko...

 

Lyžař přes dálnici                        Ideální počasí                              Any sjíždí Blýskavu                   Opravdu jsme 5 km od Prahy

 

30.1.2010  Hřebeny.  Hřebeny se pomalu stávají mojí "domovskou stopou" - už jsem tu lyžoval na ledasčems, stačilo, aby to trošku jelo, nic víc nežádám. Tentokrát to ovšem byl luxus. Zhruba 20 až 30 cm, teplota mírně pod nulou, občas sluníčko... Letošní zima je zhmotněním všech mých představ a počítám, že od roku 1970 tu nic lepšího nebylo. Vyrazil jsem z Haloun pozvolna do kopce k základně. Po několika metrech musím zastavit a sedřít vrstvu červeného vosku - je chladněji než se zdá a nemohu klouzat. Od té chvíle paráda. U základny potkávám první lyžaře a na asfaltce už je to skoro Bedřichov. Ovšem o pár metrů dál narážím na celou armádu! Nekecám, zřejmě manévry milovníků airsoftu - musím uznat, že ani na skutečné vohjně jsme takhle přesvědčivě nevypadali. Dojel jsem až na studánky a obrátil se zpět, zajel na Roviny na pivo a sjel do Haloun - to je odměna za ten nástup...

 

Víc takových dnů...                     .. sníh a dobrou stopu!               Není ani třeba.                            To nejsou Jizerky ale Brdy!

 

23.1.2010  Tok.  Veliké překvapení nám nachystali samotné Brdy - očekávali jsme tvrdý sníh a ledové krusty, ale nic takového. Tady žádná obleva a déšť v týdnu nebyly, sníh zůstal načechraný a hlavně - bylo ho opravdu hodně, nepamatuji takové závěje. Použili jsme tradiční cestu od Tění s maličkou variantou u pomníčku - neodbočili jsme vpravo a tak jsme se museli trochu vracet - a byli jsme tento víkend první, takže až k prvnímu bunkru na Jordánu jsme si i prošlapávali cestu. Ale jakmile byla stopa, tak to byla opravdu paráda. A za odměnu - sjezd dolů. Jinak zamračeno, vrchol v mírné mlze, teplota dole -5°C, nahoře ještě o něco méně, kolem 50 cm výborného sněhu.

 

První svačinka                              Jen sluníčko chybí...                   Jana na Toku                               Handy

 

17.1.2010  Blýskava. Vrchol Blýskavu (427 m.n.m) zná skoro každý, jen neví, že to je zrovna Blýskava... Až opět pojedete po D5 a budete klesat od Rudné do Loděnic, tak je to kopec po Vaší pravé ruce a největší slávu si již odbyl - byl zde rudný důl, dnes muzeum a pro mne je to nejbližší les a tedy i logický cíl pro lyžování. Teplota kolem -1°C, dvacet centimetrů sněhu a již výběr vyježděných stop - výborné vyježdění únavy z včerejší výpravy... A nechybělo ani vyprošťování jiného auta ze závěje, takže opravdu, zimní zážitek se vším všudy.

 

16.1.2010 Třemšín.  Řekl bych historická účast - ostatně kdo by s námi dnes nevyrazil, ten by jistě dělal velikou chybu. Sněhu spousta, počasí jemně pod nulou (v Mišovech -3°C, na Třemšíně -5°C), oblačno ale bez větru... Start sice tradičně mírně opozdil Bob, ale potom už jsme vyrazili nahoru, nejprve na Burku, potom kolem Moricky po žluté až pod vrchol Třemšína. Ten jsme objeli až dozadu ke kapličce a odtud jsme si to již namířili pěkně na vrchol. Jméno prvního v cíli asi nikoho nepřekvapilo, tak to snad ani nebudu zapisovat... Dolů to byl ke kapli hezký sjezd, jenže hned nato jsme si ale všechny metry zase vyšplhali zpět - nemuseli jsme ale z vrcholu po kamenech. Zpáteční cesta byla vůbec více dolů než nahoru (poměrně logicky) - což velmi ocenil Černoch, jemuž nahoru lyže moc nepomáhali. Gril v Mišovech byl nacpaný (nebylo divu, potkávali jsme hodně lidí) a tak jsme zajeli do Borovna na křižovatku - a byla to dobrá volba. Fotky najdete také na: http://mbabka.rajce.net/100116_Tremsin

 

Kafr na startu                                Třemšín                                        Černoch a Jana                            Bob

10.1.2010  Na Brdech. Nechal jsem se vysadit pod Strašicema a přes Bábovku a Hůrecké sedlo jsem dojel na Žďár. Sníh byl lehký, i když teplota byla jen lehce pod nulou, řekl bych tak -3°C. Zpočátku jsem jel po upluhované cestě - lesáci mají sníh odklizen lépe než silničáři, ale na Bábovce to skončilo a začali i lyžařské stopy. Výborný byl potom sjezd ze Žďáru k rozcestí na Pavlovsko.

¨ l

Hůrecké sedlo                               Žďárský hřeben                            Podled z vrcholu                        Vrcholová schránka

9.1.2010  Lyžování v Nučicích!. Neuvěřitelný příděl sněhu (asi ta konference v Kodani opravdu zabrala) umožnil projet na lyžích trasu, obvykle dostupnou jen kolem - nejprve nahoru na Vysoký újezd ke golfovému hřišti, potom dolů lesním úvozem k chatám u Richtera a při trati zpět k Mezouni a zpátky. U nás 15 cm, leckde nafoukáno půl metru - nemá chybičku....

Napadlo skoro 15 cm                  Golf Vysoký Újezd                       Úvoz lesem                                    Lokálka pod Mezouní

4.1.2010  Ski sprint na Strahově. Nenechal jsem si ujít možnost okoukat něco od opravdových borců při závodech světového poháru na Strahově. Po Výstavišti a hradu třetí - a zcela jistě - nejlepší trať. Po startu trochu do kopce na obrátku, poté s kopce do dvou zatáček, tyto dvakrát a honem nahoru, do cíle. Celkem asi 1200 m. Kdo by čekal nějakou super upravenou dráhu, hladkou a tvrdou, ten by se nedočkal. Korytu se moc nelišilo od normální cesty někde mezi Horní Malou Úpou a kostelem. Co mne přešlo je možnost si trasu druhý den zkusit - není tam nic, co by mne lákalo - špatný povrch a nepříjemné zatáčky....

Cíl                                                    Jak vypadala trať                        Lukáš Bauer                                Finiš do cíle

20.12.2009  První skluz.  Počasí jako ze škatulky - jasno, slunečno, -12°C....zdálo by se, co si přát více. Tedy trochu sněhu, nebo lépe řečeno podklad. Těch 10 cm, které jsou na hřebenech by možná stačilo, kdyby pod tím byl nějaký podklad. Takhle se člověk prachovým sněhem proboří až na kamení a spol. Takže trochu se dá tam, kde je asfalt. Nejlepší tak byly výborné podmínky a krásná zasněžená scenérie barokní Skalky, kde jsem udělal pár obrázků. A na Rovinách jsem si dal pivo.

Skalka                                                                                                   Chodci, cyklisté a... lyžař           Opravdu krásný den

5.12.2009  Zahájení lyžařské sezony. Nicméně, zatím bez toho podstatného - tedy stále nám chybí pocit skluzu...

17.10.2009  První sníh.  Jako předzvěst tuhé zimy (?) se o tomto víkendu již lyžuje! My sice zůstali u cyklistiky, ale pokušení raději zahájit sezonu lyžařskou bylo velké...