Sezona 2014/2015:

Zaznamenal jsem:

1.4.2015 Po sezóně. Sice nemám 25 lyžovacích dní jako předseda lyžařské sekce, nicméně jsem spokojen, přes pozdější začátek jsem si lyží docela užil. Pozoruhodné bylo hlavně lyžování na Komáří Vížce, což bych skoro ani na lyžařský terén neodhadnul - a vida, když se sejdou podmínky, i takový kopec nabídne svoje. Tak jen aby nám to globální oteplování dalo ještě chvilku pokoj - zase by se hodila pořádná sněhová zima....

15.3.2015 Telnice. Možná jedna z posledních příležitostí, protože od zítřka má býti teplo. Už po cestě bylo jasné, že dnes to tolik lidí jako počátkem února na hory nevytáhne, drobně pršelo a bylo zcela zataženo. V Telnici bylo čerstvě nasněženo, nicméně žádný prašan se nekonal, bylo tak 2°C nad nulou a sníh se vyjížděl do pevných muld. Podklad byl naopak ledový a tak to bylo dost střídavé, jenže pak začalo zase drobně sněžit a tím se to docela srovnalo. Na lanovce nikdo, takže pěkně z kopce na sedačku a zase dolů, žádné čekání. Odpoledne se mraky trochu zvedly, ale sluníčko jsme viděli až po cestě domů - to už také začalo foukat, jak slibovala předpověď.

 

7.3.2015 Klíny. Tentokráte nás zvědavost zavedla do areálu Klíny nad Litvínovem. První, co mne překvapilo, bylo, že cesta trvala jen něco přes hodinu po dobrých silnicích. Samotný areál je nový a dobře vybavený - od parkoviště přes celé zázemí až po čtyřsedačku. A tak jediné, co lze vytknout je, že celý areál tvoří jediná sjezdovka s poměrně mírným sklonem, zajímavá jen v dolní části. Tam jsou sice i další svahy (Slalomák) a vleky, ale ty v provozu nebyly a evidentně v centru zájmu je hlavní svah. Ten je super zejména v první části pro děti. Počasí bylo téměř jarní a tak sníh, ráno utáhlý a pěkně zrolbovaný, rychle měknul a po jedenácté už to bylo typicky jarní lyžování (+10°C, polojasno, sluníčko...).

 

Klíny v Krušných horách za pěkného jarního počasí...

 

1.3.2015 Telnice. Vyráželi jsme sice za jasného počasí, ale už během cesty bylo jasné, že předpověď se nemýlí a během dne přes nás přejde fronta. Na lanovce jsme byli vzorně těsně před spuštěním a tak jsme siprvní hodinu opravdu vychutnali. Bylo kolem -2°C pod nulou, zataženo, sníh připravený opět výborně. Postupně začínalo sněžit a také přibývalo lidí, nejvíce opět kolem jedenácté, takže jsme udělali stejnou fintu jako minule - zašli na svačinku. Poprvé byl otevřený slalomák včetně vleku, takže jsem si dal dvakrát po půl hodině - zahřál jsem se dokonale.

 

21.2.2015 Telnice. Předpověď slibovala sněžení, nicméně nakonec to nebylo tak žhavé, jen lehký poprašek. Nicméně sjezdovka byla připravena moc pěkně, žádné plotny, člověk se do oblouku mohl pěkně opřít a jako obvykle, Macháček poměrně volný. Kvůli poruše na cvičné louce bylo kolem jedenácté na lanovce dost lidí, ale dali jsme svačinu a poté už to bylo mnohem lepší. Počasí příznivé, teplota nad nulou (2-4°C), oblačno, jen občas prokukovalo sluníčko.

 

15.2.2015 Borová Lada - Kvilda. Neděle přinesla změnu - celý den zůstalo oblačno a teplota pod bodem mrazu. Fotky tedy nejsou jako ze soboty a výhledy se také moc nekonaly, ale sníh zůstal v kondici celý den. Trasa na Kvildu má skvělý profil, několik drobných houpaček, takže si člověk užije jak sjezdu, tak tempa do přijatelných kopečků. Takže trochu překvapivě jsme na Kvildu dojeli docela brzo, akorát na polévku a pivo v Pekárně. Zpáteční cesta sice po stejné trase (což obvykle nesnáším), ale zato většinou z kopce - a na takovém sněhu, co byl dnes, to jelo i po relativní rovině pěkně, stačilo jen pár odrazů.

 

Změna počasí je zřetelná                                                                  Kvilda                                         

 

14.2.2015 Borová Lada - Prameny - Knížecí Pláně. Dokonalé počasí a ráno i sníh - po většinu času jsme stoupali na Prameny a to je pořád do kopce, takže se hodilo, že vosk držel (tedy pokud člověk nebyl vyloženě ve stopě na slunci). Opět velmi rychlý sníh, zvlášť v ledové stopě (byly čerstvě vyfrézované a v noci umrzlé), takže třeba sjezd k Pramenům byl výživný. Tady jsme zvolili cestu přes hranici, abychom nešli zpátky stejnou trasu, ale moc jsme si nepomohli, stopa nebyla prošlápnutá a brzo jsme se vrátili na tradiční cestu. Pokus o občerstvení na Knížecích Pláních také nevyšel, bylo tam příliš lidí a na obsluhu to bylo moc. Takže o to víc nám chutnalo pivko po sjezdu na Borovku.

 

Nad Borovou Ladou                  Hraniční kámen                           Pohled do Němec                    Na pláních

 

13.2.2015 Borová Lada. Krátké svezení po příjezdu na hory - odpoledne už je velmi teplo (9°C), pocitově na slunci možná více, jasno, slunečno), sníh sice velmi skluzný a rychlý, jenže na to bez klistru nelze absolutně nic vymyslet. Krátká vyjížďka na Hutě tak pro nás byla spíše zápolením a co nešlo odbruslit či odtáhnout na rukách, to nešlo vůbec. Zato svezení zpátky bylo moc pěkné. Závěr - chce to vyrazit co možná nejdříve ráno, dokud je ještě mráz (v moci bude až pod -12°C).

 

Žánrové snímky z Borovky

 

7.2.2015 Telnice. Tuto sobotu jsme vyrazili o kousek dříve a na parkoviště jsme se tentokrát vešli. Nicméně návštěvníků byly mraky (což není divu, bylo slunečno, pod nulou, sněhu dost...) a tak to tentokrát nebyly obvyklé čtyři hodiny lanovka-sjezdovka, ale permanentka na celý den a fronta na zhruba 10-15 minut. Sníh byl oproti minulému týdnu daleko utaženější (zřejmě dáno zasněžováním) ale v obloucích držel a plotny se ještě moc neobjevovali. Čekal jsem na Macháčkovi hlavu na hlavě,ale z mě neznámých důvodů, sjezdovka byla víceméně prázdná až do odpoledne. Potom se po ní začali vracet lyžaři z cvičné louky. Pozoruhodné bylo sledovat tažné draky na adolfovské pláni - prohánělo se jich tam snad třicet.

 

Sluníčko, sníh a pěkný podklad na sjezdovce Macháček

 

1.2.2015 Komáří Vížka. Konečně nastala ta správná zima - a samozřejmě si toho všimli všichni. A to je také hlavní důvod, proč jsme si s Any zkusili lyžování v dosud neprobádaném "středisku". V Telnici jsme se totiž nevešli na parkoviště a čekat na nějaké umístění se nám nechtělo. Proto jsme se zajeli podívat nad Krupku a už jsme na Komáří Vížce zůstali. Ne, že by tu bylo úplně prázdno, ale tady je lyžování trochu jiné. Jednak tu jezdí jen starší pomy, jednak tu stihnou upravit jen hlavní louku a nejlepší část sjezdovky zůstává tak, jak to napadalo. A to napadalo pěkně, nějakých 25 cm čerstvého sněhu, lehký prašan, mírně pod nulou a občas sluníčko. Navíc pohled na pláně a vzadu německé (?) větrníky. Pěkný zážitek a po dlouhé době opět po kolena v prašanu.

 

Sjezdovka                                Kasa                                           Horní stanice                              Větrníky v pozadí

 

24.1.2015 Modrava - Poledník - Prášily. Zkrácená trasa původně plánovaného přejezdu (z Kvildy). Trasa vede zpočátku podél Roklanského potoka až k Javoří pile.Cesta postupně stoupá a stejně tak se postupně zlepšoval i sníh. Od Javoří pily už to byla zima se vším všudy. Následuje stoupání na Oblík, sice poměrně prudké, ale ve stopě. Navíc, jakmile je člověk pod Oblíkem, žádný další výrazně náročný úsek ho nečeká, snad jen kousek na Poledník. Tady je tradiční zima a mlha, dlouho se nezdržíme a sjíždíme nádherným sjezdem k Prášilskému jezeru. Přesvědčil jsem celou výpravu k cestě nahoru, ale červená na Prášily je v podstatě nesjízdná.

 

Na Modravě                              Poledník                                     Prášilské jezero                           Společné foto

 

23.1.2015 Kvilda - Knížecí Pláně. S ohledem na sněhové podmínky obecně byla trasa k pramenům Vltavy asi nejlepší volbou, byť na začátku bylo víc ledu než sněhu. Vyloženě pěkný byl pak úsek od Pramenů nahoru na Bučinu. Odtud následuje poměrně dlouhý sjezd až pod Pláně. V restauraci na Knížecích Pláních jsme tentokrát nenašli tak dobré menu, jako jindy, ale plzeň tu pořád točí výbornou. Na cestě zpátky jsme museli vyšlápnou zpět na Bučinu, ale potom už je to do Kvildy v zásadě pořád z kopce. Celkem asi 23 km, oblačno, pod nulou, sníh sice moc neodjížděl, ale zase nevyžadoval žádné extra mazání.

Na trase z Kvildy, přes prameny, Bučinu až na Knížecí Pláně a zpátky do Kvildy

 

2.1.2015 Zahájení sezóny. Trochu opožděně ale přece. Během týdne stačilo nasněžit a ještě i trochu roztát, takže v sobotu nás s dalším ochlazením (zhruba -3°C, oblačno, odpoledne zataženo, sněžení) čekal zmrzlý firn, na kterém nedrželo skoro žádné mazání - první stoupání od vodárny tak bylo trošku utrpení a hledání vhodného stylu. Dolů k abertamské silnici to ale jelo výborně (mnohem lépe, než potom ke Švýcarské chatě a na Plešivec...Vrch Plešivec se mění sezonu od sezony v horské středisko se vším všudy a tak vzpomínka na chatu Orion a kotlíkový guláš zavání velkou nostalgií. Odpoledne začalo sněžit a tak cesta zpět byla o něco příjemnější - šlo už namazat na stoupání a z kopce to přitom jelo také - výborný byl závěrečný sprint s Karlem a Černochem.

 

Na startu                                       S odhodláním vpřed!                  Na cestě                                       Na Plešivci (!)