Sezóna 2017/2018:

Zaznamenal jsem:

30.3.2018 Javor. Zakončení sezony s Handym a Karlem.  Sice jsme museli vstávat opravdu časně - Handy naplánoval odjezd z Rokycan v 6:45 a tedy jsme museli vyjíždět v šest už z Nučic. Nicméně na parkovišti jsme byli jako jedni z prvních. Svah byl ráno pečlivě urolbovaný, jasno a slunečno - předpověď hlásila, že během dne bude k osmi stupňům a nemýlila se. Věnovali jsme se hlavně červené ale výlet jsme udělali i na vrchol a na černou, nicméně vždy jsme se rádi vrátili. Po jedenácté už byl sníh hodně těžký.

 

První na parkovišti i u lanovky, Javor, fotogenický radar a skupinové foto.

 

25.3.2018 Plešivec. Naprostá Itálie. Jak počasím (jasno, slunečno, ráno mínus, přes den nad nulou) tak i středisko - sedačky, sníh jen na - širokých a urolbovaných, technicky zasněžených -- sjezdovkách, parkoviště vyštěrkováno a pivo za tři eura. Příjemně překvapil i kopec, sice je vše srovnáno do absolutní roviny, takže nějaký charakter na svahu těžko hledat, ale krátký slalomáček nahoře a nebo střední sjezdovka s prudkým startem a dvěma zlomy se také nechala (zejména když ranní led trochu povolil). Sníh byl slušný ještě ve tři, kdy jsme končili. Plešivec lze doporučit.

 

Dětský slalomáček, hlavní sjezdovka, restaurace U Goudyho a vršek Plešivce.

 

24.3.2018 Boží Dar. Za ideálního počasí (tedy nikoliv z pohledu mazání) - slunečno, mírně nad nulou a dostatek sněhu. Po ránu byla stopa ještě ve stínu zmrzlá, ale postupně to měklo. Auto jsme nechali u myslivny (vodárny) a přes Jáchymovskou spojku kolem Mrtvého rybníka a Maringotky k Červené jámě. Tady už bylo sněhu méně, nicméně po sjezdu k ¨Bludné už to dále neślo. Vrátili jsme se na Rýžovnu (obéd) a přelezli hřeben zpátky k Maringotce.

 

Na startu, Plešivec, stavení na Slatinech a bistro u Červené jámy

 

18.3.2018 Telnice. Opět o týden později a opět překvapení. Zima se ještě nevzdala, připadlo nových deset centimetrů a byla velká zima (-7°C) - zato ale sluníčko. Po teplých dnech byl podklad ledovatý, ale díky novému prašanu to bylo super, nejlepší sníh v letošní sezoně. Velká návštěva díky závodům, ale po jedenácté opadla. Zato zima byla celý den, ani dvě návštěvy bufetu na Bubnu nestačili k rozehřátí. Potěšilo mne, že na ledovém podkladu mne dobře držely hrany "vlastní výroby" - jezdil jsem opět na slalomkách.

 

Krásně od rána, Macháček jako závodní pista a Any u bufetu Na bubnu

 

11.3.2018 Telnice. Jen o týden později a vše je jinak, minule třeskuté mrazy a dnes jarní lyžování. Ráno to jestě tak moc nevypadalo, byť teplo bylo, kolem 4 stupňů, ale mlhavo. První dvě hodiny to bylo jako v prádelně, ale zase to chránilo sníh. Macháček byl opět hladce urolbovaný a přesto, že ani v noci nemrzlo, docela dlouho to vydrželo bez velkých hoblů. Nicméně po obědě už to bylo znát - jednak se vyčasilo na pravou Itálii, jednak se měkký sníh začal vyjíždět. Ale ježdění celý den pěkné.

 

Ráno na parkovišti, Maruška s Any, Macháćek v mlze a o dvé hodiny později

 

4.3.2018 Telnice. Velká zima - byť to už nebyla patnáctka, ale ráno asi minus šest, pod nulou celý den, takže jsme na polévku šli hned dvakrát. Polojasno, výborná viditelnost a opět velmi pěkně připravená sjezdovka. Sníh byl sice trochu tupý, ale žádné plotny. Odpoledne už byla většina lyžařů německy hovoŕích, pořád ale přijatelná fronta.

 

18.2.2018 Telnice. Poprvé po delší pauze - přivítala nás organizovaná doprava a jak jsme přijeli brzo, tak jsme parkovali nahoře u pokladny. Zmizel párty stan a objevily se stánky. A hlavně, Macháček byl zasněžen a srovnám do rovna jak někde v Itálii. Fronta - ač aut bylo hodné - byla přijatelná a tak jsme se opravdu pěkně svezli. Teplota mírné pod nulou, technický sníh ale hodně dobře připravený, oblačno - sluníčko by se hodilo.

 

10.2.2018 Můstek. Nedělní trasa vedla přes Pancíř na Můstek (se sjezdem z Pancíře na lyžařskou cestu jsem ale nezabodoval, průjezd mezi smrćkama se nelíbil). Zato trasa byla pěkně s vyfrézovanou stopou, tak to byla jiná. Na Můstku jsme stihli prochladnout během pár minut, co jsme jedli svačinu, pěkně foukalo.

 

9.2.2018 Laka. Vyrazili jsme od Hofmanek směrem na Nový Brunst. Bylo chladno, velmi pěkný sníh a připravená stopa. Jen snad sluníčkośe mohlo ukazovat více. Přešli jsme Rudskou silnici u Gerlovky a pokračovali k Nové hůrce a odtud Armádní cestou k jezeru.  Stejnou cestou jsme potom pokračovali i zpátky, takže jsme se ke Gerlovce vrátili okruhem. Odtud nás čekalo postupné stoupání zpět k lanovce.

 

Nový Brunst, Laka a příjemná stopa od Gerlovky zpět

 

1-4.2.2018 Soustředění Modrava. Čtvrtek: Od pivovaru Lyer  podél Roklanského potoka k začátku stoupání a zpět - celkem asi 12 km, teplota těsné nad nulou, velmi skluzné. Pátek: z Modravy na Poledník, dlouhý sjezd do Prášil na oběd U Michala, potom "nekonečný" návrat přes Velký Bor, výstup zpátky do kilometrových výšek, celkem zhruba 38 km, teplota hodně pod nulu, kolem tří až pěti, zataženo. Sobota: nejprve rozjezd na Březník, slušné stoupání na Černou horu a ještě jedno na Bučinu (tady oběd) - a zpátky přes Kvildu, Fiilpovu Huť zpět na Modravu, skoro 30 km, opět pod nulou, velmi pěkný sníh

 

 

Pivovar Lyer večer, cestou ze snídaně, stoupání na Poledník a vrchol Poledníku

 

27.- 28.1.2018 Labská. Téměř skialpová výprava na Labskou kopírovala někdejší soustředění - ale jen na dva dny a bez tehdejšího super počasí. V sobotu jsme zaparkovali auto na dolním parkovišti - bylo lehce nad nulou, sněžilo a sníh byl hodně lepivý. Vylezli jsme na Horní Mísečky, nazuli lyže a začali stoupat. Měl jsem na lyžích zbytky klisteru  tak se mi to čím dál tím více lepilo, až jsem musel strhávat sníh snad každých sto metrů. Po obědě na Vrbatově boudě jsem přes to dal sjezdový vosk, potom ještě jednou u pramenů, než jsme začali sjíždět k Vosecké. Přespali jsme na Labské a ráno jsme ve vichřici "jen" sjeli dolů - pršelo, byl ostrý vichr - vskutku vzpomínka na nebohého Hanče.

 

Dolní parkoviště, Vrbatova bouda, pod Zlatým návrším a Labská

 

25.1.2018 Poledník. Přes ne příliš optimistickou předpověď se počasí blýsklo nádherným dnem, byť bylo poměrně teplo - kolem tří nad nulou. Sníh byl díky tomu měkký a propadal se, paradoxně to ale dost zjednodušilo sjezd nazpátek z Poledníku - v podstatě to jelo tak akorát. Cestu nahoru jsme zvolili po červené k Prášilskému jezeru, což tedy není zrovna cesta pro lyže, ale nahoru se tudy vyškrabat lze. Samozřejmě, že jakmile jsme se vrátili na lyžařskou trasu, tak to bylo o dost snazší. Na Poledníku jsme vydrželi tak akorát tu svačinku a potom nás čekal osmikilometrový sjezd. Moc pěkný den.

 

Žánrový snímek z Prášil, na Prášilském jezeře, les pod Poledníkem a vrchol

 

23.1.2018 GaPa, den třetí. Poslední den se vydařil, obloha vymetená, lavinové nebezpečí zažehnáno a tak jsme hned ráno zamířili na Kandahar. Kvůli závodům ale zavřeli i dolní obchvat, takže jsme se přesunuli na přibližovák k Alpinspitze, čili jak jsme se naučili používat "půlčík", protože na tento vlek se nechá nastupovat v polovině. Tady byl sníh super, na sluníčku nebyl zdaleka tak pevný. Jednou jsme si udělali i výlet úplně nahoru, ale tam je to spíše doména snowboardistů - lze zde sjíždět i volné terény. A při pozdějším natáčení se pak Any povedl před kamerou moc pěkný pád.

 

Pád v přímém přenosu....

 

22.1.2018 GaPa, den druhý. Ačkoliv sněžení jsme se - navzdory předpovědím - do rána nedočkali a u lanovky opět pršelo, nakonec z toho byl moc pěkný den. Nahoře na Kandaharu už nepršelo a rychle se vyjasňovalo, takže u Kreuzecku skoro pokaždé vykukovalo sluníčko. Tentokráte jsme od počátku jezdili na Kandaharu a pozorovali přípravy na závody - o tomto víkendu se zde totiž konají závody Světového poháru ve sjezdu a obřím slalomu. Dvakrát jsme zkusili i sjezd na železniční stanici Kreuzeck, který byl přeci jen měkčí (jinak celý kopec byl oproti včerejšku tvrdý jak do něj pršelo) ale pak jsme se stejně vrátili na "gaučíček" na Kandaharu.

 

Sluníčko na Hausbergu, já a Any, pohled na GaPa a zavřený Kandahar

 

21.1.2018 GaPa, den první. Po necelém roce opět v GaPa, stejný hotel, stejný počet naplánovaných dnů a opět déšť... I když večer to bylo víc než slibné, v noci přišla fronta, hodně nasněžilo ale ráno bylo teplo. Naštěstí, skutečně pršelo asi první čtyři jízdy na Hausbergu, potom už to bylo lepší a na Kreuzecku od jedné už sněžilo. Alespň jsem odzkoušel pláštěnkové kalhoty přes lyžařské - funguje to, ale jen proti dešti, postupně se zespoda začne srážet vlhkost. Takže co nejdříve zase sundat. Pěkný, byť měkký byl po ránu Hausberg, kde nebyla skoro noha a poté jsme jezdili na dolní části Kandaharu - buď Olympijskou nebo objezd po červené. Slalomky výborné (i když hrany jsem v tomto neodzkoušel).

 

Lepší okamžik a výhled z Hausbergu, Any v kabince, vrchol Kandaharu a "bufet" na Kreuzecku

 

12.-14.1.2018 Hinterstoder. Sjezdařský zájezd do Rakous. Zorganizoval Handy a odřídil Luboš :-)  V pátek jsme dojeli na chatu - velmi pěkné ubytování asi 10 km od Hinterstoderu, sobota a neděle byla věnována lyžování. Sobotní předpověď byla lepší a také že to vyšlo - sluníčko a inverze. Odpoledne ale mraky začaly stoupat nahoru a občas jsme byli zcela v mracích. Uniknout šlo na horní vleky, ale také tam bylo dost lidí. Na pivo byla pěkná fronta na skoro půl hodiny. V neděli ráno sice sněžilo ale postupně se vyčasilo a protože jsme už byli rozježděni, lyžovačka byla možná o kousek lepší. V Hrádku kolem osmé, skvělý výsledek.

 

Rezidence, dvakrát inverze a reprezentace PLSS v Rakousku

 

9.12.2017 Zahájení sezony Boží Dar. Velmi pěkné podmínky - nasněženo kolem třiceti centimetrů, teplota něco pod nulou a v průběhu dne stále více či méně sněžilo. Na Ježíškově cestě vyfrézován okruh, směrem na Plešivec nebyla jediná stopa. Sníh byl prachový a nepodařilo se mi najít žádný vosk, objel jsem to tedy jen na sjezdovém základu, ale skolky už jsou natolik zničené, že v zásadě držely i tak, akorát z kopce jsem byl hodně pomalý. Těsně před Plešivcem si Kafr prošlápl historickou fišerku. Cestou zpět hustě sněží, k autům dorážíme skoro za tmy. Závěrečný sjezd celý odbruslím, žádné velké svezení se opět nekoná.

 

Všichni účastníci letošního kriteria - tedy až na Káju.