Sezóna 2019/2020:

Zaznamenal jsem:

13.3.2020 Březník. Usoudil jsem, že bez nějakého zakončení by to nebylo ono - jenže letos to tak nějak není ono kompletně. Lanovky nejezdí, sníh není... V každém případě jsem měl v autě i pohorky, ale už při příjezdu na parkoviště bylo jasné, že to nějak půjde - už tu byly skupinky chystající se na lyže. Cesta z Modravy na Březník měla být podle webových stránek i upravena - a byla! Velmi pěkná stopa, byť místy hodně vymrzlá a nebo zledovatělá s pár ojedinělými přejezdy. Celkově pěkný výlet s občasným sluníčkem a skvělým sjezdem zpátky - na jeden odraz jel člověk snad kilometr....

 

Do stopy, místy slabší, na Březníku - před sjezdem zpátky

 

3.3.2020 Garmisch-Partenkirchen. A dokonce i třetí den trochu připadlo, ale zdaleka už ne tolik, jako včera. Sníh byl upravený a nevyjížděl se do boulí, takže i odpolední část byla ještě lepší než včera. Letos nás Garmiš ušetřil deště, sami tomu pořád nevěříme.

 

2.3.2020 Garmisch-Partenkirchen. Ráno dole ve městě pršelo, byli jsme přesvědčeni, že půjdeme na dvě hodiny a potom zpátky se ususšit - ale čekalo nás velmi milé překvapení. Nahoře nejen, že nepršelo, ale sněžilo, všude dvacet prašánku a postupně se počasí vylepšovalo a vylepšovalo. Půlčík upravily rolby až kolem jedenácté, takže i tady jsme jezdili chvíli v novém sněhu. Proti prvnímu dni to bylo mnohem příjemnější ježdění, třeba závodní trať pod kandaharem šla jezdit opravdu dlouhým obloukem. Skvělý den.

 

1.3.2020 Garmisch-Partenkirchen. Předpověď slibovala mnohem lepší dopoledne, takže jsme měli velkou motivaci vstát brzo, nasnídat se v hotelu (lze již od sedmi) a chytit první kabinku na Hausbergu. Sluníčko sice na chvilku zmizelo, ale polojasno v podstatě vydrželo celý den, žádný odpolední déšť nenastal. Sníh byl velmi tvrdý, manžestr byl opravdu místy drsný, v noci zde mohlo být kolem minus šesti, přes den nad nulou. Projeli jsme celé středisko a zastavili se i na oblíbené sjezdovčičce pod Hochalmem, ale ani tady to nebylo o moc měkčí. Postupně se samozřejmě oteplovalo, každopádně jsme ale vydrželi celý den a sjížděli dolů už v hodně velké oranici.

 

Hausberg v ranním slunci, fotografie pro členy PLSS, budka na Kandaharu a pohled na Alpspitze odpoledne

 

22.2.2020 Boží Dar. První a zřejmě poslední běžecký den v této nepovedené sezoně. Vyrazili jsme kolem jedenácté od penzionu Červená liška v Podlesí, počasí bylo kupodivu slušné, po nočním sněžení bylo asi 5 cm nového sněhu. Vystoupali jsme k německé hranici a odtud se již dalo po lyžích. Velmi pěkná trasa a ž k vodárně, odtud jsme zvolili horní cestu na Boží Dar a to je trochu motokros. Po obědě zase zpět, ale tentokráte podle silnice k vodárně, celkem to dalo kolem 23 km, takže vcelku slušná porce.

 

Chata Červená liška, Any je připravena, u hranice, kaple sv. Jana Nepomuckého.

 

2.2.2020 Špičák. Ještě jednou - tentokráte na nejlepší ranní čtyři hodiny. Sníh je ještě o něco zmrzlejší po ránu ale zase o něco méně lidí. Dobré lyžování snad s jedinou vadou - občas tam byly kameny a na lyžích to je teď docela znát.

 

1.2.2020 Špičák. Na celém kopci měli zprovozněnou stále jen jednu sjezdovku, stejně jako o Silvestru - takže chvílemi tam bylo dost husto (hlavně když vyrazily lyžařské školy). Počasí se výrazně zlepšilo - vylouplo se sluníčko slibované již na včerejšek. Sníh zrána hodně tvrdý, zmrzlý ale upravený.

 

31.1.2020 Javor. Předpověď sice slibovala sluníčko hned po obědě, ale na Javoru to zřejmě nečetly a tak zůstalo zataženo až do věčera. Je ale pravda, že postupně se trochu vyjasňovalo a zlepšovala se viditelnost. Teplota kolem nuly, běžely snad všechna zasněžovací děla, takže si člověk chvílemi připadal jako v továrně a co chvíli musel otírat sklo brýlí s namrzlou vodou z děl.... Nicméně podklad tvrdý až ledovatý, tam kde byla slušnější vrstva sněhu vcelku pěkné svezení - typicky pod stožáry lanovky mimo sjezdovku. V každém případě pěkně důkladné rozježdění - intenzivní a náročné.

 

18.1.2020 Pitztal. Zataženo, sněžení ale stále slušná viditelnost (měl jsem trochu obavy z kombinace nadmořské výšky a horší viditelnosti, ale snad i díky novému zorníku to nakonec žádný problém nebyl. Teplota kolem -12°, lepší viditelnost v horní části - převážně jsme používali níže položenou lanovku, odkud byly všechny trasy o něco rovnoměrnější než sjezd Wilder Spitze. Poměrně strategicky jsme na oběd vyrazili hned ve dvanáct - o chvíli později už bylo těžké najít místo. Po obědě začalo sněžení pomalu ustávat, vítr ale stíhal uhlazovat prašánek, takže oblíbená sjezdovka 34 nabízela hladké plochy nadnášející téměř do beztíže. A pokud člověk zamířil vedle sjezdovky, bylo možné si užívat jízdy po kolena - je to byl záhul na stehna.

 

Prašanové království na Pitztalu

 

1.1.2020 Špičák. Na Nový rok se opět lyžovalo, nicméně s pozdější snídaní a odhlášením se z hotelu jsme první lano nedali. Ráno bylo mrazivé a sníh výrazně tvrdší než "loni". Opět žádné fronty, krásné počasí a stejná sjezdovka.

 

31.12.2019 Špičák. Přivstali jsme si a dorazili ještě před spuštěním lanovky v 8:30 - před turnikety už byla řada nedočkavých lyžařů, nicméně, když se lanovka rozjela, žádná fronta se nekonala a nastupovalo se hned. V provozu byla pouze jedna sjezdovka -  z trojky se pod horním padákem přejíždělo na dvojku, technický sníh byl velmi dobře upraven a minimálně první dvě hodiny byly výborné. Poté se sjezdovka přeci jen vyšoupala na tvrdší podklad.

 

Špičák - horní stanice lanovky, rozhledna na vrcholu, pohled z ní a Any na platu na dvojce

 

8.12.2019 Monínec. Ač nám předpověď slibovala déšť, nakonec se to vůbec nevyplnilo a tak jsme mohli ochutnat první svezení na umělém sněhu na Monínci s plnou parádou. Jezdilo se tedy jen na horní části, sníh byl poměrně trvdý s ledovým podkladem. Teplota nad nulou, kolem běhali závodníci Spartan race v tričkách, ale svezení moc pěkné.

 

Horní část sjezdovky na Monínci, všude okolo je pořád ještě podzim....